Pracuji jako redaktor na Dukle? aneb posun v mém životě
Vždycky jsem byl blázen do statistik, během každé sezony usedám do křesla s tužkou a papírem, aby jsem zapsal vyloučení, góly, mimořádnosti, prostě vše, co se na stadionech událo. Bylo celkem jedno, co to bylo za sport, postupem času jsem své zápisy digitalizoval a poslední hokejovou sezonu mám celou na mém cloudu. Zde se můžete podívat na můj zápis z prvního utkání finálové série poslední sezonu (Liberec - Kometa). Osobně mě toto strašně baví a pan Záruba spolu s panem Zamazalem by byli určitě šťastní, že nejsou v republice jediní 😊. Ale chtěl jsem se trochu někam posunout, psát onlajny, reportáže z utkání, abych to dělal za nějakým účelem a ne proto, že mě to baví.
Skončila sezona, Dukla Jihlava, tradiční to klub, postoupil do extraligy a (asi) díky tomu potřebovali rozšířit svůj redakční tým. Když na webu vyšla výzva na přihlášení se do výběrového řízení, neváhal jsem a poslal jsem tam svůj životopis s ukázkami výše zmíněných statistik. Myslím si, že Tom Lysý z Dukly, který toto měl na starosti, si musel pomyslet, co jsem za zjevení, když je mi 16 let, navíc gymplák, dělám takovéto statistiky, příležitostně moderuji utkání v házené, hraji na bicí…no, asi to muselo být zvláštní číst 😊. Asi o tři dny později mi přišel mail s tím, že musím počkat, než se určí termín řízení. O další dva dny později další e-mailové psaní, kde stálo, že se mám hlásit v 16 hodin ve VIP místnosti na HZS a s sebou notebook a diktafon. Hmmm, tam bude asi strašně moc lidí a bude to velké. Byl jsem utěšován, že těchto výběrových řízení bude ještě spousta a mám spoustu času.
Jedu tedy do Jihlavy, mám asi hodinu času, zajdu do místní Billy, koupím pití, zajdu na náměstí a pak se vracím ke stadionu. Přichází bouřka a já marně hledám, jak se dostat na stadion. Potkám ještě holku/kamarádku, která maturovala před dvěma lety na našem gymplu a hledáme vchod do haly. Naštěstí nám jeden pán v infocentru poradí a těsně po 16. hodině klepu na dveře VIP místnosti. Všude zhasnuto, nikde nikdo. Nakonec asi pět minut po šestnácté přichází výše zmíněný Tom Lysý a vede mne úplně na druhou stranu stadionu, na sekretariát. Přicházím dovnitř a tam sedí Adam Zeman, hráč Dukly a jeden kluk (dnes taktéž kolega). Takže má představa, že tam bude 20 lidí, vzala za své. Usazuji se tedy do křesla a přichází další člověk z vedení firmy eSports.cz, která toto celé zajišťuje. Nejdříve nás seznámí s průběhem, pak nastává rozhovor s hráčem na základě záznamu barážového utkání. Pokládám dvě otázky a přepouštím místo jiným kandidátům. Následuje diktát, ten díky pravidelné školní docházce zvládám bez chyby a nakonec absolvuji pohovor s Tomem a Kubou, toho z eSports.cz ☺. Asi za 40 minut se se stadionem rozloučím a jdu na nádraží.
Opouštím stadion, trochu se smíšenými pocity a jedu domů. Asi za tři dny přijde zpráva, v níž stojí: „Byl jste přijat.“ První slovo, které mě napadlo, je nepublikovatelné, nicméně ano, jsem součástí extraligového týmu s dlouhou tradicí! Když si vzpomenu, jak jsem tam přišel, se všemi jsem si vykal, bylo to velmi odměřené, formální a nyní, když si s těmi lidmi úplně v klidu tykám, probírám různé záležitosti…ale je to tak asi všude. Zanedlouho mi v poště přistál úkol napsat první článek o hráčích Dukly v reprezentaci a já konečně psal pro jihlavský web, můj článek měl dosah cca 2000 lidí a byl jsem nadšen. Druhá má návštěva na Dukle se týkala spíše organizačních věcí, zkusil jsem si svůj první onlajn…byla sranda, pokecali jsme, článek mírně upravili a šlo to ven.
Nyní se rozbíhá sezona, článků logicky přibývá, jezdím na přátelská utkání, dělám ohlasy s trenéry (jsou to úplně normální lidi), nemůžu si prostě stěžovat. Doufám, že mne to bude bavit nadále a pokud jste taktéž fanatici do různých statistik a práce redaktora/moderátora vás baví, určitě se někde přihlaste, seznámíte se s fajn lidmi a dostanete se do ohromné komunity, odkud můžete dále růst. 😁
Skončila sezona, Dukla Jihlava, tradiční to klub, postoupil do extraligy a (asi) díky tomu potřebovali rozšířit svůj redakční tým. Když na webu vyšla výzva na přihlášení se do výběrového řízení, neváhal jsem a poslal jsem tam svůj životopis s ukázkami výše zmíněných statistik. Myslím si, že Tom Lysý z Dukly, který toto měl na starosti, si musel pomyslet, co jsem za zjevení, když je mi 16 let, navíc gymplák, dělám takovéto statistiky, příležitostně moderuji utkání v házené, hraji na bicí…no, asi to muselo být zvláštní číst 😊. Asi o tři dny později mi přišel mail s tím, že musím počkat, než se určí termín řízení. O další dva dny později další e-mailové psaní, kde stálo, že se mám hlásit v 16 hodin ve VIP místnosti na HZS a s sebou notebook a diktafon. Hmmm, tam bude asi strašně moc lidí a bude to velké. Byl jsem utěšován, že těchto výběrových řízení bude ještě spousta a mám spoustu času.
Jedu tedy do Jihlavy, mám asi hodinu času, zajdu do místní Billy, koupím pití, zajdu na náměstí a pak se vracím ke stadionu. Přichází bouřka a já marně hledám, jak se dostat na stadion. Potkám ještě holku/kamarádku, která maturovala před dvěma lety na našem gymplu a hledáme vchod do haly. Naštěstí nám jeden pán v infocentru poradí a těsně po 16. hodině klepu na dveře VIP místnosti. Všude zhasnuto, nikde nikdo. Nakonec asi pět minut po šestnácté přichází výše zmíněný Tom Lysý a vede mne úplně na druhou stranu stadionu, na sekretariát. Přicházím dovnitř a tam sedí Adam Zeman, hráč Dukly a jeden kluk (dnes taktéž kolega). Takže má představa, že tam bude 20 lidí, vzala za své. Usazuji se tedy do křesla a přichází další člověk z vedení firmy eSports.cz, která toto celé zajišťuje. Nejdříve nás seznámí s průběhem, pak nastává rozhovor s hráčem na základě záznamu barážového utkání. Pokládám dvě otázky a přepouštím místo jiným kandidátům. Následuje diktát, ten díky pravidelné školní docházce zvládám bez chyby a nakonec absolvuji pohovor s Tomem a Kubou, toho z eSports.cz ☺. Asi za 40 minut se se stadionem rozloučím a jdu na nádraží.
Opouštím stadion, trochu se smíšenými pocity a jedu domů. Asi za tři dny přijde zpráva, v níž stojí: „Byl jste přijat.“ První slovo, které mě napadlo, je nepublikovatelné, nicméně ano, jsem součástí extraligového týmu s dlouhou tradicí! Když si vzpomenu, jak jsem tam přišel, se všemi jsem si vykal, bylo to velmi odměřené, formální a nyní, když si s těmi lidmi úplně v klidu tykám, probírám různé záležitosti…ale je to tak asi všude. Zanedlouho mi v poště přistál úkol napsat první článek o hráčích Dukly v reprezentaci a já konečně psal pro jihlavský web, můj článek měl dosah cca 2000 lidí a byl jsem nadšen. Druhá má návštěva na Dukle se týkala spíše organizačních věcí, zkusil jsem si svůj první onlajn…byla sranda, pokecali jsme, článek mírně upravili a šlo to ven.
Nyní se rozbíhá sezona, článků logicky přibývá, jezdím na přátelská utkání, dělám ohlasy s trenéry (jsou to úplně normální lidi), nemůžu si prostě stěžovat. Doufám, že mne to bude bavit nadále a pokud jste taktéž fanatici do různých statistik a práce redaktora/moderátora vás baví, určitě se někde přihlaste, seznámíte se s fajn lidmi a dostanete se do ohromné komunity, odkud můžete dále růst. 😁
Komentáře
Okomentovat